Mistrovská sezona byla ukončena závěrečným turnajem v Libčicích, kde se utkali tři vítězové jednotlivých skupin soutěže starších přípravek. Z mého pohledu nešlo o žádný „vrchol“ ročníku, ale spíše o příležitost pro kluky jít s kůží na trh a mezi nejlepšími ukázat, co umí. To se bohužel tak úplně nepovedlo – a ne kvůli nedostatku fotbalových dovedností, ale kvůli absenci morálně volních schopností a jakési vítězné mentality.
Zápas s Rudnou začal vyrovnanými pěti minutami, kdy měl soupeř dvě šance, na něž jsme i my odpověděli gólovými příležitostmi. Pak ale Rudná vstřelila první gól a od té doby nás začala ohrožovat daleko větším počtem střel. Z tlaku jsme se sice mohli vymanit ojedinělými pokusy, nicméně nás – stejně jako v pozdějším průběhu – zradila nedůrazná a laxní koncovka. Za poločasový výsledek 0:2 jsme mohli být rádi. Na počátku druhé dvacetiminutovky jsme nedohráli přečíslení dva na gólmana a hned následně dostali další gól. Tento okamžik rozhodl o zbytku zápasu. Rudné gratulujeme k celkovému vítězství a přejeme hodně štěstí ve finálovém turnaji Středočeského kraje!
Napravit reputaci a vybojovat druhé místo jsme mohli v druhém utkání proti Průhonicím. Na začátku jsme si vytvořili šance, které jsme opět dohráli nedůrazně a bez gólu, přičemž na druhé straně jsme po obdržené brance na 0:1 svěsili hlavy a naprosto se odevzdali. Soupeř toho využil a během zbytku poločasu navýšil své vedení o pět gólů. O přestávce jsme si řekli, že zapomeneme na to, co bylo, a rozjedeme poslední poločas turnaje od nuly. Efekt se dostavil, protože náš nový „minizápas“ jsme vyhráli 4:1 a přitom nevyužili ještě další gólovky. Poslední minuty jsme odehráli plně soustředěni a v tempu a konečně se přiblížili našim opravdovým schopnostem. Průhonicím děkujeme za napínavý souboj a gratulujeme k vítězství!
Přestože se nám dvě závěrečná utkání úplně nepovedla, za celou sezonu si kluci zaslouží pochvalu, protože se ve většině zápasů snažili o fotbalový herní projev a hru po zemi bez odkopávání a nakopávání. Možná můžete namítnout, že v sobotu jsem měl kluky více nabudit a na hřišti hlasitěji povzbuzovat a „probouzet“. Třeba by to i zabralo a zápasy dopadly lépe, nicméně v dlouhodobém hledisku je třeba mít na paměti, že jakékoliv jejich výkony – nejen sportovní, ale i ty životní – musí čerpat energii z jejich vlastního přesvědčení a motivace. Po turnaji jsme to již probrali a ještě se k tomu určitě vrátíme – úspěchy nepřicházejí zadarmo a vždy je třeba v ně věřit i za nepříznivých okolností.
Určitě musím zmínit, že nám v sestavě kvůli zdravotním problémům chyběli Peťa Pánek a Jára Polidar, a měli jsme tak vůbec nejmladší tým ze všech účastníků. Přesto si myslím, že oba soupeři pro nás byli hratelní a že „špatná hlava“ kluky stála asi ne vítězství, ale lepší pocit z předvedeného výkonu určitě ano.
Děkujeme rodičům za podporu a rovněž všem zúčastněným hráčům a trenérům za možnost nabrat další fotbalové zkušenosti!
PH
Zápas s Rudnou začal vyrovnanými pěti minutami, kdy měl soupeř dvě šance, na něž jsme i my odpověděli gólovými příležitostmi. Pak ale Rudná vstřelila první gól a od té doby nás začala ohrožovat daleko větším počtem střel. Z tlaku jsme se sice mohli vymanit ojedinělými pokusy, nicméně nás – stejně jako v pozdějším průběhu – zradila nedůrazná a laxní koncovka. Za poločasový výsledek 0:2 jsme mohli být rádi. Na počátku druhé dvacetiminutovky jsme nedohráli přečíslení dva na gólmana a hned následně dostali další gól. Tento okamžik rozhodl o zbytku zápasu. Rudné gratulujeme k celkovému vítězství a přejeme hodně štěstí ve finálovém turnaji Středočeského kraje!
Napravit reputaci a vybojovat druhé místo jsme mohli v druhém utkání proti Průhonicím. Na začátku jsme si vytvořili šance, které jsme opět dohráli nedůrazně a bez gólu, přičemž na druhé straně jsme po obdržené brance na 0:1 svěsili hlavy a naprosto se odevzdali. Soupeř toho využil a během zbytku poločasu navýšil své vedení o pět gólů. O přestávce jsme si řekli, že zapomeneme na to, co bylo, a rozjedeme poslední poločas turnaje od nuly. Efekt se dostavil, protože náš nový „minizápas“ jsme vyhráli 4:1 a přitom nevyužili ještě další gólovky. Poslední minuty jsme odehráli plně soustředěni a v tempu a konečně se přiblížili našim opravdovým schopnostem. Průhonicím děkujeme za napínavý souboj a gratulujeme k vítězství!
Přestože se nám dvě závěrečná utkání úplně nepovedla, za celou sezonu si kluci zaslouží pochvalu, protože se ve většině zápasů snažili o fotbalový herní projev a hru po zemi bez odkopávání a nakopávání. Možná můžete namítnout, že v sobotu jsem měl kluky více nabudit a na hřišti hlasitěji povzbuzovat a „probouzet“. Třeba by to i zabralo a zápasy dopadly lépe, nicméně v dlouhodobém hledisku je třeba mít na paměti, že jakékoliv jejich výkony – nejen sportovní, ale i ty životní – musí čerpat energii z jejich vlastního přesvědčení a motivace. Po turnaji jsme to již probrali a ještě se k tomu určitě vrátíme – úspěchy nepřicházejí zadarmo a vždy je třeba v ně věřit i za nepříznivých okolností.
Určitě musím zmínit, že nám v sestavě kvůli zdravotním problémům chyběli Peťa Pánek a Jára Polidar, a měli jsme tak vůbec nejmladší tým ze všech účastníků. Přesto si myslím, že oba soupeři pro nás byli hratelní a že „špatná hlava“ kluky stála asi ne vítězství, ale lepší pocit z předvedeného výkonu určitě ano.
Děkujeme rodičům za podporu a rovněž všem zúčastněným hráčům a trenérům za možnost nabrat další fotbalové zkušenosti!
PH