V uplynulém týdnu jsme měli na programu hned dva zápasy – ve středu přátelský v Průhonicích a v neděli mistrovský v Dobrovízi.
Přípravné utkání s pravděpodobně nejlepším celkem z druhé skupiny OP jsme sehráli v Průhonicích na dvou hřištích 5+1. Na jednom z nich hráli pouze hráči ročníku 2003 (+ gólman 2004), na druhém mix ročníků 2003, 2004 a Honza Fuchs z mladší přípravky (r. 2006). Celkové skóre bylo pravděpodobně remízové, ale o to ani tolik nešlo. Důležité bylo, že jsme konečně měli možnost utkat se s vyrovnaným, kvalitním a důrazným soupeřem – a z tohoto pohledu zápas svůj účel splnil výtečně!
Všichni kluci bojovali a dřeli naplno a byla na nich vidět touha po co nejlepším výkonu a vítězství. Časoprostorový tlak byl tentokrát hodně velký, což nás nutilo k daleko rychlejšímu rozhodování a práci s míčem. Troufnu si říci, že jsme si s tím poradili vcelku dobře a že se celá řada individuálních průniků nebo kombinací zdařila.
Tento zápas byl pro mě zajímavým porovnáním a ukázal, v čem jsme na tom dobře a kde ještě musíme zamakat: v individuálních dovednostech na míči (klička, zpracování, vedení, rychlost) kluci mají obrovskou kvalitu a umí soupeře překvapit správným a rychlým řešením; naopak častokrát nám chyběl pohyb a nabídka pro balón – především u útočných hráčů.
Na hřišti, kde hráli kluci 2003ky, jsme nakonec prohráli o gól brankou v poslední minutě, nicméně z mého pohledu to byl zápas vyrovnaný – v prvním poločase bylo více šancí na našich kopačkách, v té druhé spíše na soupeřově straně. Děkujeme Průhonicím za kvalitní zápas a snad se brzy podaří naplánovat odvetu na našem hřišti!
Mistrák v Dobrovízi jsme vyhráli obrovským rozdílem – podle zápisu 21:0, já jsem napočítal gólů pouze dvacet. Kluci řešili situace i přes vysoké vedení v rámci možností kombinačně a snažili se splnit „experimentální“ cíle, které jsme si v kabině určili: zapojení brankáře do hry nohou, aktivní pohyb středového hráče, nakrátko sehrané rohové kopy a zakončení po zemi k tyči. Pochvalu si zaslouží domácí hráči, kteří i přes nepříznivý stav bojovali ze všech sil a snažili se až do úplného konce!
Každý asi cítil, že v Dobrovízi to nic moc nedalo ani nám, ani soupeři. Je obrovská škoda pro rozvoj kluků, že zápasů jako v Průhonicích není víc...
Přípravné utkání s pravděpodobně nejlepším celkem z druhé skupiny OP jsme sehráli v Průhonicích na dvou hřištích 5+1. Na jednom z nich hráli pouze hráči ročníku 2003 (+ gólman 2004), na druhém mix ročníků 2003, 2004 a Honza Fuchs z mladší přípravky (r. 2006). Celkové skóre bylo pravděpodobně remízové, ale o to ani tolik nešlo. Důležité bylo, že jsme konečně měli možnost utkat se s vyrovnaným, kvalitním a důrazným soupeřem – a z tohoto pohledu zápas svůj účel splnil výtečně!
Všichni kluci bojovali a dřeli naplno a byla na nich vidět touha po co nejlepším výkonu a vítězství. Časoprostorový tlak byl tentokrát hodně velký, což nás nutilo k daleko rychlejšímu rozhodování a práci s míčem. Troufnu si říci, že jsme si s tím poradili vcelku dobře a že se celá řada individuálních průniků nebo kombinací zdařila.
Tento zápas byl pro mě zajímavým porovnáním a ukázal, v čem jsme na tom dobře a kde ještě musíme zamakat: v individuálních dovednostech na míči (klička, zpracování, vedení, rychlost) kluci mají obrovskou kvalitu a umí soupeře překvapit správným a rychlým řešením; naopak častokrát nám chyběl pohyb a nabídka pro balón – především u útočných hráčů.
Na hřišti, kde hráli kluci 2003ky, jsme nakonec prohráli o gól brankou v poslední minutě, nicméně z mého pohledu to byl zápas vyrovnaný – v prvním poločase bylo více šancí na našich kopačkách, v té druhé spíše na soupeřově straně. Děkujeme Průhonicím za kvalitní zápas a snad se brzy podaří naplánovat odvetu na našem hřišti!
Mistrák v Dobrovízi jsme vyhráli obrovským rozdílem – podle zápisu 21:0, já jsem napočítal gólů pouze dvacet. Kluci řešili situace i přes vysoké vedení v rámci možností kombinačně a snažili se splnit „experimentální“ cíle, které jsme si v kabině určili: zapojení brankáře do hry nohou, aktivní pohyb středového hráče, nakrátko sehrané rohové kopy a zakončení po zemi k tyči. Pochvalu si zaslouží domácí hráči, kteří i přes nepříznivý stav bojovali ze všech sil a snažili se až do úplného konce!
Každý asi cítil, že v Dobrovízi to nic moc nedalo ani nám, ani soupeři. Je obrovská škoda pro rozvoj kluků, že zápasů jako v Průhonicích není víc...
PH